STAHUJTE ZDARMA

Přehled základních informací o rorýsech, jiřičkách a vlaštovkách.

Doporučuji si k informacím pustit video z řady: Okřídlení sousedé (ČSO), dostupné na Youtube.

Více informací ke štěnicím naleznete také v prováděném výzkumu odborníky: https://bedbugs.fzp.czu.cz/cs/r-7280-o-stenicich

Informace o rorýsech

• Délka těla rorýse měří 16-17 cm, rozpětí křídel má 38-40 cm.
• Rorýs má tmavě hnědou barvu těla a bílé hrdlo. Když létá na obloze, zdá se nám jeho barva černá.
• Rorýs dokáže letět rychlostí 110 km/hod.
• Rorýs každý den uletí až 800 km.
• Rorýsi celý život tráví ve vzduchu, stále létají. Za letu také spí. Na zem přistanou pouze v době, kdy hnízdí.
• Rorýsi se dožívají průměrně 7 let věku.
• Rorýsi uloví za jeden den 50 g létajícího hmyzu, to je jako 5 lžic mouky nebo 4 lžíce cukru.
• Rorýsí nepřátelé, kteří je mohou ulovit nebo jim ublížit, jsou kočky, kuny, poštolky, straky. Dále jim mohou ublížit dopravní prostředky.
• U rorýsů se samec a samice scházejí pouze v době hnízdění. Jinak žije každý odděleně.
• Rorýsi hnízdí jednou ročně od dubna do července až srpna.
• Rorýsi si stavějí hnízda ve městech a na vesnicích v budovách v různých štěrbinách a dutinách ve výškách.
• Rorýsí rodiče vajíčka zahřívají 19-20 dní. Mládě rorýse vyroste za 40-45 dní, poté samo odlétne z hnízda.
• Rorýsí rodiče se střídají při sezení vajec na hnízdě.
• Během července až srpna odlétá do Afriky, kde přečká zimu. U nás by neměl v zimě co jíst. Po zimě, během dubna až května se k nám vrací.
• Pokud je špatné počasí a rorýsi nenaleznou dostatek potravy, jsou schopni přečkat toto období i několik dní bez jídla.
• Pokud rorýs v některé budově úspěšně odchová mláďata, vrací se na stejné místo do stejného místa i v dalších letech.
• Místa hnízdění rorýsů ubývají při rekonstrukcích a opravách budov uzavíráním dutin. Rorýs po zničení hnízdního místa hledá nové, to ale může trvat i několik let. V tomto případě může pomoci nainstalovat na budovu budky pro rorýse, ve kterých mohou zahnízdit.
• V létě, když jsou vysoké teploty, rorýsí mláďata mohou vyskočit z hnízda, aby před teplem utekla. Nebo vypadnou z důvodu, že se tlačí u východu z hnízdní dutiny.
• Ptáčata si mezi sebou povídají.
• Rorýs sám ze země neodletí. Pokud rorýse nalezneme na zemi, můžeme zkusit, zda odletí z natažené dlaně, taková výška jim pro odlet stačí. Rorýse nikdy nevyhazujeme do vzduchu.
• Pokud nalezneme na zemi rorýse, nepodáváme mu vodu ani potravu, umístíme ho do pootevřené krabice s ručníkem a voláme do záchranné stanice poskytující péči zraněným volně žijícím živočichům. Voláme do té, která má na starost danou oblast, kde jsme mládě nalezli. Rozdělení oblastí nalezneme na stránkách: www.zvirevnouzi.cz. Případně můžeme volat na Centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155. Linka funguje od 7:00 do 22:00 hod..
• Pro pomoc zvířatům si také můžete stáhnout do mobilu aplikaci Zvíře v nouzi, díky které naleznete příslušnou stanici rychleji. Můžete jim zavolat, poslat smsku, souřadnice místa nálezu a fotografii.

Informace o jiřičkách

• Jiřičky nám pomáhají zbavit se komárů, mšic a dalšího hmyzu. Během léta nachytá jedna jiřička až půl milionu kusů hmyzu.
• Jiřičky k nám přilétají na přelomu dubna a května. Během září odlétají na zimu do Afriky.
• Jiřičky se věrně vracejí na místo, kde hnízdily minulý rok.
• Jiřičky si staví hnízdo z bláta a slin. Stavějí ho 10 - 14 dní z tisícovky kuliček. Hnízdo má uzavřený tvar s otvorem pro vlet.
• Jiřičky stavějí hnízda nejčastěji v rozích oken.
• Jiřička vajíčka zahřívá 14-16 dní a mláďata krmí 22-32 dní.
• Aby lidé jiřičky odehnaly, dávají si do oken igelitové tašky, CD disky nebo bodce, které však mohou ptáky zranit a velmi jim ublížit.
• Bohužel lidé shazují hnízda jiřiček, protože se bojí hromadícího se trusu pod hnízdem nebo znečištění domu.
• Jiřiček není třeba se bát a vyhánět je. Z jejich trusu nám nehrozí žádné nebezpečí. Z jejich trusu nám nehrozí žádné nebezpečí. Samozřejmě při případném zašpinění trusem je potřeba si vždy umýt ruce a dodržovat tak základní hygienické návyky.
• Pod hnízdo jiřiček můžeme umístit podložku, která trus zachytí.
• Jiřičkám můžeme pomoci tím, že na dům připevníme hnízda, která se pro tyto ptáky vyrábí.
• Lidé se někdy bojí ptačích štěnic, které v hnízdech jiřiček můžeme nalézt. Jedná se o štěnice ptačí. Ty však na rozdíl od štěnic domácích člověka nekoušou.
• Jiřičky, rorýsi i vlaštovky jsou chráněni zákonem. Je zakázáno jim jakkoliv ubližovat a shazovat hnízda, a to i v době, kdy zrovna nehnízdí, např. přes zimu. Pokud by někdo zákon porušil, může dostat pokutu.
• V případě, že uvidíte, jak někdo ničí hnízda jiřiček, zejména v hnízdní době, můžete okamžitě volat Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby případ prověřili.
• Pokud nalezneme zraněnou, vysílenou jiřičku, která potřebuje pomoc, voláme do záchranné stanice poskytující péči zraněným volně žijícím živočichům. Voláme do té, která má na starost danou oblast, kde jsme mládě nalezli. Rozdělení oblastí nalezneme na stránkách: www.zvirevnouzi.cz. Případně můžeme volat na Centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155. Linka funguje od 7:00 do 22:00 hod..
• Pro pomoc volně žijícím zvířatům si také můžete stáhnout do mobilu aplikaci Zvíře v nouzi, díky které naleznete příslušnou stanici rychleji. Můžete jim zavolat, poslat smsku, souřadnice místa nálezu a fotografii.

Informace o vlaštovkách

• Vlaštovky loví hmyz. Během léta nachytá jedna vlaštovka až půl milionu kusů hmyzu. Jedí a pijí za letu.
• Vlaštovka má ocas protažený do dlouhých vidlic a červené hrdlo, podle toho ji dobře poznáme.
• Mladé vlaštovky jsou menší a mají kratší ocas než jejich rodiče.
• Hnízdo vlaštovky má tvar misky a umísťují ho uvnitř budov, vždy pod střechou, např. ve stodolách.
• Vlaštovka nabere do zobáčku bláto, pomocí slin z něj tvaruje malé kuličky, které lepí na místo, kde chce postavit hnízdo. Přidává do něj kousky trávy a sena pro zpevnění.
• Vlaštovky mohou mít během léta až 3x snůšku.
• Vlaštovky během září až října odlétají na zimu do Afriky. Cesta jim trvá zhruba 6 týdnů.
• Vlaštovky se k nám z Afriky vrací zpět od března.
• Vlaštovek je mnohem méně než dříve. Důvodem je, že kvůli postřikům polí létá méně hmyzu, také lidé přestali chovat tolik domácích zvířat a tak vlaštovkám chybí místo, kde by si mohly postavit hnízdo.
• Vlaštovky ohrožuje člověk tím, že je plaší z míst, kde si chtějí postavit hnízdo, nebo jejich hnízda shazuje.
• Když přelétají do teplých krajin a na jaře zpět jsou v některých zemích Středozemního moře loveny a prodávány turistům jako jídlo.
• Nejen pro vlaštovky, ale pro všechny ptáky jsou nebezpečné skleněné plochy, ve kterých se zrcadlí stromy a krajina. Skla je nutné celé z vnější strany polepit samolepkami, které od sebe budou v délce max. 10 cm.
• Vlaštovkám můžeme připevnit na budovu náhradní uměle vyrobené hnízdo.
• Pokud nalezneme zraněnou, vysílenou vlaštovku, která potřebuje pomoc, voláme do záchranné stanice poskytující péči zraněným volně žijícím živočichům. Voláme do té, která má na starost danou oblast, kde jsme mládě nalezli. Rozdělení oblastí nalezneme na stránkách: www.zvirevnouzi.cz. Případně můžeme volat na Centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155. Linka funguje od 7:00 do 22:00 hod..
• Pro pomoc zvířatům si také můžete stáhnout do mobilu aplikaci Zvíře v nouzi, díky které naleznete příslušnou stanici rychleji. Můžete jim zavolat, poslat smsku, souřadnice místa nálezu a fotografii.